Staré město Pag (Stari grad) se rozvíjel spontánně během středověku díky využívání soli, dominantnímu způsobu hospodářství na ostrově. V této svahovité oblasti přímo u solany bylo dvacet kostelů, klášterů, opevněná citadela, palác, velká a malá lóže, špitál, velké a malé městské náměstí. Na pobřeží byla skladiště soli a dva doky Veliki a Mali mul. Na útěku před nepřáteli král Bela IV. našel útočiště na Pagu. Obyvatelé Pagu mu poskytli velkou pomoc a jako znak vděčnosti věnoval Bela IV. městu Chartu svobodného královského města. Bohužel kvůli přestěhování do nového města během druhé poloviny 15. stol. tato památka středověkého stavitelství zanikla. Jediná zcela zachovalá stavba je kolegiátní kostel sv. Marie (začátek 14.stol.) díky františkánům, kteří v bezprostřední blízkosti postavili klášter a žili v této oblasti od konce 16. do konce 19. stol. Dnes je oblasti Starého města Pagu bohatým archeologickým nalezištěm a svatyní. V kostele je střežena dřevěná gotická socha Bohorodičky s dítětem. Již 150 let se na znak díků a vděčnosti za pomoc v den Nanebevzetí Panny Marie (15.srpna) obyvatelé Pagu tradičně putují ze starého města do nového Pagu a nesou sochu Blahoslavené Panny Marie.